Rubriky
Erotické příběhy Ostatní

Flirt v době corony

Procházel bez zájmu mezi regály obchodu s potravinami. Věděl, že musí přetrpět tento týdenní nákup jídla, aby sem zbytečně nemusel chodit brzy znovu. S nezbytnou rouškou přes ústa se mu špatně dýchalo, mlžily se mu brýle a cítil se jako potápěč s omezeným výhledem a přístupem vzduchu. Ten byl stejně prosycen pachem dezinfekce, takže nebylo o co stát.

Ostatní se ploužili kolem podobně jako on, někteří jako by byli naštvaní a ve stresu a jejich rozpoložení prozrazovala jen mračivá vráska mezi obočím. Ach jo, povzdechl si. Nikdo se neusmál, nikdo druhému nevěnoval pohled. Ženy o sebe přestaly dbát, kdyby mohly, chodily by snad celý den v teplácích a s neupravenými vlasy. Nad tím, že se přestaly líčit, se ani nepozastavil. Vždyť by to stejně nebylo vidět.

Dřív měl jaro spojené s nenápadným pokukováním po pěkných ženách, s občasným nevinným flirtem, a teď mu to už chybělo. Ani porno videa, kterých měl možnost shlédnout v poslední době celé hodiny, mu pohled na ženská lýtka v punčochách a v lodičkách, která se při chůzi vlní jemu nadosah, nenahradila. Přistihoval se při myšlence, že by mu teď široký úsměv připadal víc sexy, než široce roztažené ženské nohy.

A pak ji uviděl. Ve všeobecné šedi kolem působila jako zjevení. Měla na sobě jasně žluté krátké šaty v barvě rozkvetlých pampelišek, krátkou koženou bundu, červené boty na vysokém podpatku a květovanou roušku přes ústa. Na rozdíl od ostatních se snažila udržet oční kontakt, když se míjeli. Určitě se usmála, řekl si. Rozzářily se jí totiž na okamžik oči.

Pak ji ztratil z dohledu, vystál frontu u pokladen, zaplatil sterilně se tvářící prodavačce za plexisklem, jak jinak, než bezkontaktně, a vyjel s naloženým vozíkem ven na parkoviště. Když otevřel kufr svého vozu a začal do něj skládat tašky s nákupem, všiml si, že nedaleko od něj ona právě nastupuje do auta.

Jako by byla zvyklá na neustálou přítomnost dotěrných paparazzi, sedala si v krátkých šatech do auta s nohama těsně u sebe jako pravá dáma. Nebo neměla kalhotky, napadlo ho, a to, že by v tom případě nebylo možné nazvat ji dámou, jej ani moc nemrzelo. Kochal se pohledem na její ladné pohyby a nemohl od ní odtrhnout oči. Zaregistrovala to, když už seděla za volantem, podívala se přes čelní sklo před sebe a chystala se sundat si roušku. S očima upřenýma do těch jeho pomalu zdvihla paže k hlavě a ve vlasech vzadu na hlavě si dlouze rozvazovala tkaničky roušky. Nechala ji pak zvolna klesat přes nos, ústa a bradu až na prsa. Odhalila tak svůj široký úsměv a fakt, že měla červeně namalované rty. Krátce mu zamávala a přes sklo poslala vzdušný polibek. Pak už jen nastartovala, vyjela z parkovacího stání a odjela neznámo kam.

Uf. To budu muset rozdýchat, řekl si. Měl pocit, že byl právě svědkem vzrušujícího striptýzu na veřejnosti a za denního světla.